Začal druhý den a my jsme se možná i trochu těšili, ovšem nečekali jsme co dnes budeme mít za zajímavou prácičku .......
Dobře přišel jsem dříve než moje spolužačka. Začal jsem zjišťovat co dnes budeme dělat. Paní nadřízená se na mě podívala a s úsměvem si něco mumlala pro sebe. Pak přede mnou otevřela skříňku, kde leželi obří kupy novin.
A CO MOHLO ASI BÝT ÚKOLEM??
Veškeré noviny ( byli dva druhy) přerovnat dle data a měsíce vydání. Nejdříve jsem si myslel, že to bude jednoduché. Po pár hodinách, kdy nám z toho pomalu hrabalo se ukázalo, že to skoro neubývá.
Tedy ono to ubývalo jenže, vždy když jsme jednu kupu dorovnali objevila se záhadně nová kupa.
Poté co jsme dostali pauzu na oběd jsme se šli projít a přemýšleli jsme nad tím, kolik nás toho stále čeká a jaké to bude.
Dorazili jsme zpět. Paní nadřízená někomu volala a z jejího telefonátu vyznělo, že někdo z nás bude končit dříve a zanese nějaké encyklopedie na náměstí do galerie moderního umění.
Byl jsem to já ten šťastlivec. To jsem ještě ani netušil jak mě to zdrží. Hledat na náměstí, které neznám galerii. A ještě k tomu hledat nějakou ředitelku. Největší šok byl asi to, když mě každá navigoval jinam a jak jsem nakonec zjistil galerie má několik vchodu z každé strany jiný. A tak jsme se několik dlouhých minut hledali až jsme se našli.
PŘEDAT A RYCHLE JÍT PRYČ
{Hotovo}
Žádné komentáře:
Okomentovat