Dnes by se to dalo popsat jako klidný den. Dokud nepřišel Láďa....
Bylo to krásné slunné ráno a já dorazil do muzea. Čekal jsem na chlapy, protože se zdrželi na vedlejším pracovišti. Když přišli, šel s nimi jeden chlap. Starší, šedivé delší vlasy a zlověstný pohled.
Potřebovali jsme pro naše kulisy zátěž. Což znamenalo jet koupit pytle a někde sehnat kameny. Když jsme vyrazili, drželi jsme takovou ,, tichou domácnost" ovšem po chvíli to Láďa nevydržel a do konce cesty pusu nezavřel. Když to tak nějako shrnu během té jízdy jsem poznal základ jeho života.
Pytle byli nakoupeny a mohli jsme úspěšně jet nakládat kameny. Celkem to i šlo, bylo to rychle na to, že jsme na to byli jen a pouze ve dvou . Když jsme dorazili do muzea tak jsme vše vyložili na místo určení. Po tomto dnu jsem padl a už jen odpočíval z Honzíkem
Žádné komentáře:
Okomentovat