Cesta byla krásna až tedy na rozbitý autobus a pana řidiče co si myslel, že si rád dělám bufet v autě -,- .
Nasednu si hezky do autobusu, příjemně se usadím a co nevidím před sebou O.o Takový kluk záhadně podobný Jiřikovi. Tudíž mě hned napadla jedna jediná věc SMS: Ahoj zlato, v autobuse je jeden hezkej kluk, který ti je velmi podobný :D Nooooo a byl to on :D Tak jsem si k němu( když se uvolnil autobus sedl. Opět ten krásny pocit, že jsem vedle Jiříčka. Jeli jsme spolu na Hrádek ač pomalu tak jeli :) Když jsme vystoupili začali jsme si procházet okolí a krásné památky tu. Velmi mě zaujalo, že tam mají výzkumné centrum a krásny i když skoro rozpadlí hrad. Když jsme šli od hradu, tak mě Jiřík( jako že naschvál) vzal sněhem, kde jsem se pěkně nacápl. Ale pak už jsem citil dotek jeho ručiček, jak mi pomáhá vztávat Prochazka byla příjemná. Viděl jsem i vrtulku od větrné elektrárny. Na vrcholku kopce, jsme se posilnili bonboniérou, kterou jsme si krasně vychutnali. Dále nás cesta zavedla také do restaurace kde jsme si dali něco k pití. :) Pak jsem měl možnost nahlédnout na Sokolovnu, která je momentálně v přestavbě. Aaah a pak to zklamalo. Utekl ten krásny čas a já musel jet domů. Po tomto dnu jsem zase o něco chytřejší. :) Poznal jsem nové koutky toho krásného a rozlehlého městečka. :) A nejdůležitější to, že jsem opět byl nabitý pocitem té lásky k němu.♥
