Ten pocit, když si přijdeš na praxi. A ke konci dne přijde vedoucího odborného výcviku s tím, že jdeš do Beranku, restaurace plných obav a stresu.
Následující den, lépe řečeno ve dne nástupu jsem hovořil z majiteli tohoto překrásného kompletu.
Přišli mi oba velmi seriozní a milý lidé. Starší majitel byl prý velmi stresový člověk, který se zlobí kvůli každé maličkosti. Za to mladý pan majitel byl pohodový člověk od pohledu. byl galantně oblečený a vystupoval jako osobnost. Což mě osobně velmi zaujalo protože takové chovaní jsem do dřívější doby neznal vůbec.
Po pár dnech praxe, kde jsem trávil svůj pravidelný čas jsem poznal 2 super kluky, byli to vrchní číšníci.
1) Michal- člověk se kterým si mám co říct. Je velmi vtipný a vždy najdeme společnou tematiku. Rád sportuje, je velmi pečlivý a učí mě dobrým věcem
2) Mirek- toho člověka mám rád protože si ním jsou dny pohodové nic moc neřeší ale jakmile je nějaký větší nával. Dokáže se hrozně stresovat a přijde mi, že se nejdříve vyjádří a pak teprve řeší, co řekl.
3) Nejmenovaná dáma cca 50- 250 let :)
Ne prostě jí nemám rád! Stojí mi za zády, nedělá jí problém mě ztrapnit před známýma a všemi ostatními hosty. Občas mi přijde, že dělá vše proto, aby mě dostala pryč ale hold má smůlu JÁ JI TAKOVOU RADOST NEUDĚLÁM !
Můj osobní názor je takový, že i přes veškeré nesnáze a ponížení to tam stojí za to a proto tam jsem.
Začínám tento podnik dostavát do součástí svého života.
Nakonec.... Každá věc má své překážky, ale vždy jde o to, je překonat a nebo ta horší možnost..
VZDÁT SE !
Žádné komentáře:
Okomentovat