Ztrácím
Ztrácím se v úpatí hor. Kdo mi řekne, kam vede tento bor. Nevidím na cestu, nevidím nic. Je těžké dýchat z plných plic. Řekněte mi co po mě chcete víc. Křičím do neznáma svůj názor, ovšem vidím. že ty jsi jenom můj dozor. Prokletý básník já toužil být, avšak zapomněl jsem jaké je to o lásce snít. Už mě nezajímá zdali jsem zdráv, hlavě že ty dokážeš být veselý a neustále si s mojí slabostí hrát. Proto odcházím s duší svou plynu, nezapomeň ale, že už tvou náruč neovinu.
- Michal Stodůlka 21.1.2017
Žádné komentáře:
Okomentovat