V tomto povídání působí 2 moje neteře. Daniela (10) a Claudie (skoro 3)
Můj příběh začíná jednoho krásného dne, kdy moje nejstarší neteř slavila své narozeniny. Dopoledne bylo mnoho práce ze zařizováním. Lépe řečeno, motal jsem se v kuchyni a dělal vše, u čeho jsem zrovna byl. Pak jsem ale neteř slyšel jak křičí ze svého pokoje, přiběhnu tam a vidím jak Claudie nakrmila rybičky.. Bohužel až trochu moc jelikož dno akvária bylo minimálně 3 cm v celém rozsahu akvária ozdobeno krmivem. Hledal jsem všemožné pomůcky jako je akvaristický zvon nebo tak něco.. Nic se nenašlo. Naši odjeli z dětmi pro dort a mně zbyla práce čističe. Vzal jsem si kuchyňské síto, odpustil vodu a začal jsem. Kdykoliv jsem přilil kbelík vody, krmivo se rozvířilo. Zrovna na tuto šanci jsem čekal. Akvárium se po hodině čistění zdálo vcelku přijatelné. Tohoto úkolu jsem tudíž ponechal a šel dělat jiné věci...
Bohužel večer děti i z mojí sestrou přišli z oslavy a viděli to, co já bych raději ani snad neviděl. Skoro všichni obyvatelé tohoto akvária byli mrtvý. Jenže kdo na tom má vinu, když čistí akvárium?
JÁ....
Následovalo povídání v podobě zdali jsem jim nedal moc teplou vodu. Což jsem odmítl voda byla více studená nežli vlažná... Byl jsem z toho sám špatný protože já sám mám hezké akvárium ve kterém se mým obyvatelům daří obstojně.
Pravdu, proč rybičky odmítli nadále žít se nejspíš nedozvím. Na jednu stránku mne to mrzí, protože vždy rád znám výsledek či počátek jakéhokoliv problému.
Žádné komentáře:
Okomentovat