Miša, nový bráška& žák

Poslední dobou se mi stává, že potkávám staré známé. Po dlouhé době.. Stává se mi že se setkávám s lidmi které znám dlouhá léta jen přes facebook. Ale tebe.. Přijde mi, že tě znám neskutečně dlouho i když tě znám teprv chvíli.

Míšo, Míško, Mišičko? ... Kamaráde dneska to bylo poprvé co jsem tě viděl. Svého prvního žáka u kterého vidím, že o umění boje má doopravdy velký zájem. Bylo velmi vtipné, jak si přijel do Starkoče. Seděl jsi par laviček vedle mě a psal mi, kde jsem. Musel jsem se smát. Asi hold vypadám v realu jinak jak na fotkách. Hezky jsme si popovídali a úžasně si rozuměli. Jsi mladý kluk, nevyblbnutý a nerozumný .
I tak si myslím, že nějaký ten osud mi tě do života nahrál. Asi proto, že s tebou mohu sdílet své myšlenky. Těším se na naše společné tréninky. Umíš mě rozesmát. I vyprovokovat. Když jsem Ti psal že mám ve zvyku se s kamarády vítat a loučit za pomocí objetí... Myslel jsem že jsi na to zapomněl. Ostatně sám ses mi připomněl 

Jsi pravý kamarád se kterým se musím chlubit a hlavně tě nechci ztratit. Koho by jsem jinak mohl učit. Jen tak si mi vstoupil do života a nějako si nepřeji aby jsi jen tak odešel. Díky že jsme vzájemnou motivací Miško!