sobota 31. prosince 2016

Poprvé na Vánoce z Honzíkem

Bylo to poprvé, co jsme byly spolu na celé Vánoční svátky. 
Mohu říct, že zde bylo mnoho změn, které já jsem osobně neznal. Třeba i to, že tu jsou už Vánoce bez dětí což je pro mne po předchozích letech, které jsem trávil u své sestry trochu nezvyk. Chybí zde tomu dětská atmosféra, překvapení a radost dětských očiček. Nemůžete to brát jako stížnost, ale je to prostě jiné. 

Celkový průběh dne byl neskutečně klidný, i když počasí nám bohužel nepřálo a sněhu jsme se také nedočkaly. Odpoledne jsme navštívily příbuzné u nás na vesnici, kde jsme se potěšili kávou a dobrotami.

Večerní program byl v klidném duchu rodiny, kdy jsem nedodržel naší tradici a místo kapra, kterého nemám rád jsem si dal výborného lososa, který svou příjemnou chutí a šťavnatostí zaručeně nemohl zklamat. 

Následovalo rozbalování dárku, které jsme ke stromečku přidávaly již během několika předchozích dnů. Trvalo to dlouhé dvě hodiny, kde jsme měli rozbalovací koloběh. 

Z Honzíkem si umíme společné chvíle užit, ale to bude tím, že je naprosto úžasným společníkem. Miluji ho, nikdy bych ho nikomu nedal. Je to moje zlatíčko a brouček. Velká opora ve všem co dělám. 

Každé Vánoce jsou něčím nové a nezapomenutelné. Vždy je zde nějaká změna, která dodá tu krásnou atmosféru tradičních svátků. 





Žádné komentáře:

Okomentovat