24.5.2016
05:00
Sraz byl na nádraží v Hradci Králové, což by mi ani tolik nevadilo. Jediný zádrhel bylo to, že se to mělo uskutečnit v 5 hodin ráno. Dobře přijel jsem s dostatečnou časovou rezervou. A poohlédl jsem se zdali někoho z daných žáku či učitelů neznám. Všiml jsem si, že jedou moje dvě spolužačky. Žádný ale pozitivní pocit jsem nezaznamenal, jelikož se s nimi stejně nebavím. Jela také paní ředitelka, která se hned po příjezdu dala do řeči. Cesta měla trvat 5 hodin, což mi ani tak nevadilo ( do Paříže jsme jeli autobusem 16 hodin.) Seděl jsem s jednou dívkou, která mi prokázala laskavost a celou cestu držela tichý režim.
9.50
Hurá jsme zde, dorazili jsme na místo činu a já byl šťastný, že jsem se dostal z autobusu, který nemá okna... Takže tam bylo na padnutí. No paní ředitelka měla úvodní řeč o plánu celého dne. Poté s námi prošla památky( o kterých si myslela, že nás zajímají), ale asi nejspíš tušila, že jsme zde proto, aby jsme mohli jít nakupovat do obchodního centra.
11.00
Výborný, dali nám rozchod, takže máme 7 hodin volného pobíhání po Drážďanech. Navštívil jsem snad každý kout tohoto skvostného města. Jenže tato akce mi trvala asi dvě hodiny... Ale co pak ??
Mám další čtyři hodiny a netuším co dělat. Co přejít přes most na druhou stranu Drážďan a v klidu si číst knížku. Jo, byl to dobrý nápad.Odpočinkový po nachozených kilometrech. Co se týče obchodních center. Byli nepřehledný, ale věřím, že si každý jedinec mohl najít obchod, kde našel to co hledal. Já přivážel hromadu suvenýru ( především ty co se dají jíst či vypít) a byl jsem spokojený.
21:45
Jsme zpět v Hradci Králové, cestou zpět jsem seděl vedle kluka, který mi přišel trochu mimo realitu. Ale při troše spánku se to dalo přežit.









Žádné komentáře:
Okomentovat