,,Netoužíme po věčnosti, ale nechceme se dočkat chvíle, kdy naše činy a věci náhle úplně ztratí smysl. V takové chvíli se ukáže prázdnota, jež nás obklopuje."
Nic netrvá věčně. Před rokem jsem otvíral svou školu bojových umění ve Studnici. Nejdříve jsem zaznamenával nové a nové lidi. Spousta nových poznatků a zážitku, které mne neustále posouvali dál, aby jsem pokračoval. Začali jsme pomalu ale jistě stoupat a plnit si své cíle. Moji žáci byli sebevědomí, plný energie a inspirace. Časem to ale upadalo, činili jsme krásné množství žáku, ze kterých jsme se dostali na trvalí počet 6 lidí. Koncem roku, jsme se už bohužel nescházeli a nikdo mi nezaplatil poplatek za pronájem sokolovny. Naše správkyně nám držela i po novém roce volno v sokolovně. Bohužel, ani po novém roce se neuráčili k tomu aby zaplatili a začali chodit. Tak jsme museli naše roční dobrodružství ukončit.
Mrzelo mě to protože jsem to měl rád. Ale asi to tak mělo být. Člověk musí jít dál a hledat nové příležitosti, ve kterých se může naplno uplatnit.
 |
| Staré dobré páky |
 |
| Občas z toho byli ,,na hlavu " |
 |
| Jump for live |
 |
| Jeden člověk mnoho klonů |
 |
| A takto se padalo |
Žádné komentáře:
Okomentovat