Začínají nám Vánoce

Byl to krasná štědrý den. Probudil jsem se z dětmi okolo sedmé hodiny ranní a venku už vydávalo sluníčko své první paprsky, které s jistotou ukazovali, že by to mohl byt krásny teplý den. Já se oblékl do každodenního obleku ( tepláky a tričko) ... Děti přišli k obývacímu pokoji... Otevřeli dveře... a viděli krásný stromeček, se kterým jsme si dali se sestrou docela dosti práce. Bydli nadšený kolik sladkostí a barev na  něm je. Poté jsme se dívali na pohádky a pomalu ujídali výborné čokoládové bonbony ze stromečku. Já na to jen z radostí přihlížel. Bylo zvláštní a zároveň úžasný vidět tu dětskou radost. Jiskry v jejich očí... To rozjaření. Je to zážitek, který je k nezaplacení. Následovala bohatá snídaně z domácí vánočky, slaného i sladkého závinu a výborné buchty. Teplé kakao nás zahřálo a následoval dopolední klid, ve kterém jsem stihl shlédnout pohádku.. Okolo jedenácté hodiny jsme vyrazili po známých a hřbitovech. Dorazili jsme také k naší ,,drahé tetičce" na kterou jsem se ,,moc" těšil. Ta návštěva byla... no už aby byla za mnou. Když jsme po hodině odjížděli odpadl ze mne  kámen a já si zase užíval svobodu vyjádření názoru. Ještě aby jsem nezapomněl švagr byl nadšený z toho jak jsme za úžasnou cenu natankovali plnou nádrž. No dorazili jsme domu a nastala příprava pozdního obědu. Hrachovou ( výbornou) polévku. Poté jsme usedli spokojeně k obědu. Naše drahá dítka všechno bez jakýchkoliv debat snědla. Poté vyrazili s dědečkem a švagrem na jízdu s koňským spřežením krmit zvířátka. A v ten moment nastala....

Velká akce veškeré přípravy

Děti jsou pryč, dárky do koupelny, vytáhnout slavnostní nádobí z půdy, vyleštit jej a vše připravit na večer. Bylo toho trochu moc najednou. Vše stihnout než přijedou zpět s pocitem, že u nich způsobíme překvapení a sami sobě vnitřní pocit štěstí. Obdivuji svou sestru, za to jaký dokáže vydržet nátlak. A přitom dokáže provést práci na 100%.  Vše bylo připraveno a děti přijeli nastala opět doba klidu, kdy jsme koukali na krásné pohádky a zároveň vzpomínali jak to třeba bylo před rokem. Doba večeře je už vcelku klidná. Ludík( švagr) jde z dětmi dělat klobásu a řízky a se sestrou zatím máme čas udělat bramborou kaši a jejího božského lososa, který by se dal jíst 365 dní v roce.

Když jsme usedli k večeři, dodržujeme pravidlo, že nikdo od stolu nesmí vstát . Což se vskutku dodrželo. Děti s neskutečnou ochotou a zároveň natěšením jedli. Nejdřív byl hovězí vývar s játrovými knedlíčky a domácími nudlemi. Byla výborná a následovala bohatá hostina 

1. Bramborová kaše/ bramborový salát
2. Pečený losos na bylinkách
3. Obalená klobása
4. Kuřecí řízek

Co myslíte, že jsem si dal? Ano uhádli jste. Jsem prase, tak jsem si dal od každého něco, málem jsem praskl ale to mi vůbec nevadilo. Nakonec, měl pod talířem nějakou minci kterou dostal jako odměnu za dobrou misi (snědenou večeři) očividně mě to nedělalo problém. Talíř po mém ,,výkonu" byl čistý jak kdyby se vyndal z myčky. Poté přišel okamžik, kdy jsme šli ke mne do pokoje a vyhlíželi jsme Ježíška. Bohužel tento rok změnil svůj pravidelný let a z našeho okna nešel vidět. 

Nastal okamžik, na které každé dítko čeka

....Zazvonil zvonek....

Děti i já jsme utichli. Viděl jsem ten moment kdy jsou nedočkavý a plný očekávání.

Pomalu jsme se seřadili a sešli po schodech dolů k obývacímu pokoji kde náš stromek ukrýval veškerá překvapení a tajemství. Jdeme rozbalovat když v tom sestra vyřkla:  POČKAT, JEŠTĚ SE MUSÍME V VYFOTIT tak jsme dali do kupy děti. Já spustil samospoušť a čekali až se to vyfotí... Nic a nic.. Fajn, došlo mi nejspíš, že tu samospoušť jsem vůbec nepustil. 

Pokus číslo dva a už to konečně vyšlo. Následovalo to na co celý den děti čekají. ROZBALOVANÍ DÁRKŮ. Všichni hledali to své a já v tichosti seděl a čekal, až se přede mnou objeví jedno z dětí a donese mi dárek. Dostal jsem jich mnoho. Pro mne to bylo mnoho protože jsem dostal to co jsem si přál a zároveň i dárky, který ve mne vyvolali dojem neskutečného překvapení a radosti u srdíčka. Claudinka ukázala, že je originál a ne jako každé jiné dítko. Vždy si rozbalila jeden dárek se  kterým měla tendenci si hned hrát. Takže její rozbalování dárků následovalo až do následujícího dne. Danielka a Ríša si rozbalili dárky hned a všechny. Po tom celém dnu jsem byl rád za to hromadné štěstí . Zároveň jsem žil a užíval si představu, že ten stres a starosti jsou za námi a Vánoční svátku mohou v klidu začít.