Příběh mého akvária: 2 Velké stěhování

Dnes jsem přišel domů, první věc co vždy dělám je to, že běžím ke svému akváriu a zkontroluji všechny své miláčky.

Dnes mě tam bohužel nečekalo nic pozitivního.
Našel jsem navrchu akvária plavat Adélku naši bojovnici.
Měla okousané ploutvičky a plavala lehce bokem.
Bál a i nyní se o ní bojím. Určitě za to mohou Noe a Goldie.
Je to koloběh života a potravního řetězce. Silnější sežere slabšího.
Neváhal jsem a Adélku jsem dal na ,,samotku" do sklenice. 
Chudák byla úplně mimo. Bylo mi smutno. Netušil jsem co dělat dále.
Když  přijeli maminka a Honzík bylo jasno NOE A GOLDIE UŽ NADÁLE NEMOHOU SDÍLET JEDNO AKVÁRIUM... z toho vyplynulo, že je zapotřebí nové akvárium pro ně dva.

 Naštěstí byla maminka tak hodná a navrhla, že můžeme učinit cestu do Jaroměře, kde můžeme zakoupit nové obydlí pro ty dva zmetky. V Tescu jsme akvárium našli a ihned koupily, dále jsme koupily štěrk do nového obydlí a pro moje akvárium jsem koupil modré písčité dno. 

Když jsme dorazili domů, začali jsme s akcí STĚHOVÁNÍ. Vybavili jsme nové akvárium a usedlíky jsme tam umístili. Do mého akvária jsem přidal nové modré dno, které ozdobilo akvárium na lepší a hezčí úroveň. 

Elisabeth, Chipp a Deyl a Rudolf byli trochu v šoku, že je akvárium o něco chudší a zároveň o něco bohatší. Jinak pašák Deyl dnes snědl celou tabletku krmiva s řasami. Udělal mi radost a jeho spokojenost vyjádřil skotačením po celém akvárium, které zakončil pod větývkou, kde nyní odpočívá.

Adélka odpočívá a doufám v to, že se brzy z toho dostane a uzdraví se. Četl jsem na internetových stránkách, že se dokáží ploutvičky znovu obnovit ale bez barevného pigmentu. Mě by nevadilo, kdyby její ploutvičky byli už jen bílé nebo průhledné, hlavní by bylo, aby byla zdravá a spokojená.