Bylo dopoledne.
A z Honzíkem jsme přemýšleli co dělat v tento krásný den.
Netuším proč nebo jak ale napadlo mě ze sebe vyhodit jen to, že je v kině film Fakjů pane učiteli 2. A co nás mohlo trknout než to, že na to chceme jet. Během odpoledne jsme volali mamce, kdy dorazí( měli jsme v plánu jet autem). Mezitím jsme udělali společný oběd a přijela naše drahá sestra. Když přijela mamka, nasedli jsme do auta a čekala nás noční cesta do Hradce. Bál jsem se řídit ve tmě ale rychlost 50 kilometru za hodinu to jistila. Nejtěžší byla cesta do Hradce i cesta přes město. Bohužel nejsme synchronizovaný v autě aby jsme se navzájem navigovali tak došlo i k malým omylům, který dodali této jízdě pravou šťávu a adrenalin.
Když jsme dorazili do obchodního centra Futurum koupili jsme lístky, přišlo mě vhodné broučka pozvat. A tak se i stalo, než film začal tak jsme se šli ještě projít a nakoupit nějaké dobré věci na mlsání k filmu.
Byl jsem mile překvapen už začátkem filmu, začalo to tím ,, pubertálním " humorem a pokračovalo to, vtipy a film byl originální. Poprvé co jsem byl v kině a bavil jsem se od první vteřiny filmu.
Lidem co se na tento film chystají vřele doporučuji.
Je plný humoru, originality i nenahraditelného děje, který se přesunul až do Thajska.
,, Honzík mě pokouší a každý den se ptá, zdali znovu nepojedeme. Kdyby to nestálo tolik financí a bylo více času, neváhal by jsem a jel na to znovu " a možná ještě znovu..

Žádné komentáře:
Okomentovat