1) Potvrzení o ÚSPĚŠNÉM DOKONČENÍ AUTOŠKOLY
2) Schůzka s Jiříkem
Sešli jsme se v Náchodě, odkud jsme jeli směr Jaroměř na MěÚ.
Chvíli to vypadalo, že to bude jenom nudná schůzka zakončená hádkou ale opak je pravdou.
Na úřadu v Jaroměři jsme museli čekat, protože byla dosti velká fronta.
Drahý Jiřík pořád rušil můj myšlenkový klid s tím, že by chtěl nový mobil :)
Poté co jsem to ,,papírování " vyřídil, šli jsme na oběd do Pizzerie.
Zde začala první překážka, vyndal jsem na stůj cigaretu, kterou když spatřil Jiřík, tak se zhrozil že tam kouřit prostě nebudu! :) No nepovedlo se mu to za celý den zastavit mě. Ale zároveň jsem na jeho obličeji viděl nechuť kterou ke mě má když mě vidí s cigaretou v puse. Po obědě jsme šli koupit jeho oblíbené ,, TURBO" zapalovače protože si s nimi rád hraje. Následovala cesta do Tesca. Moc se mu to líbilo :) Pořád lítal mezi policemi a nevěděl co si má koupit.. Vlastně hledal nějaké vafle sušenky, které má neskutečně moc rád. Když jsme odcházeli z prodejny šli jsme okolo krámu Sam73. A jelikož měl narozeniny tak jsem se zeptal zdali nechce koupit nějaké tričko. Řekl, že tričko ne ale mikina by se mu hodila. Dobře tak jsem mu koupil krásnou černou mikinu. Měli tam ještě modrou ale taková barva jak kdyby to obrůstalo už pár roku mechem a plísní. :)
Následovali jsme na autobusové nádraží, kde jsme mířili směr Nové Město nad Metují. Jirku napadla myšlenka že půjdeme z Nového Města pěšky do Pekla a pak se rozdělíme. On půjde domu na Hrádek a já směr Náchod. Když jsme jeli autobusem, tak usnul a bylo velmi roztomilé se dívat jak spinka. Úplný miminko. Když jsme se ocitli v Novém Městě byl si Jířula koupit ještě nějaké jídlo na cestu a vyrazili jsme.
Po cestě jsme krásně konverzovali a já si ten den naprosto užíval. Upřímně takto spokojený jsem nebyl ani nepamatuji. Když jsme pomalu docházeli k Peklu tak jsme konverzovali o tom že by jsem ochotně mohl jít na Hrádek s ním a pak odtamtud jet autobusem do Náchoda. Návrh se mi líbil, protože jsem s ním mohl být alespoň o kousek déle. Jinak jeden z důvodu proč se mnou chtěl Jirka jít je ten, že se nejspíš přes les bál jít sám. Šli jsme přes holubí palouk a pak směr Hrádek cesta byla dlouhá a Jiřík byl čím dál více unavený. Vyprávěli jsme si o hororech a všem možném. Na Hrádek to byl pořádný kopec a Jirka vypadal že každou chvílí padne. Když jsme tam došli tak jsme se pomalu rozloučili bohužel. Mrzelo mě, že už musí odejít. Protože ten společný den mi dal mnoho. Vrátil ten starý čas kdy jsme se spolu měli dobře a já zjistil, že aby jsem se to pokusil vrátit tak se musím zásadně změnit.
Třeba tím ŽE SE NADOBRO VZDÁVÁM KOUŘENÍ.
K úspěchu mě musí čekat jistě ještě hromada změn aby se to doladilo. Ovšem na nic nebudu spěchat a budu doufat, že ho opět budu moci nazvat svým přítelem. Pokusím se pro něj být tím dobrým, aby mi nemusel lhát a podvádět. To co bylo, bylo. Je to minulost. A já minulostí nežiji.
Co se týče mojí cesty domu.. Cestu v autobuse jsem prospal a nakonec mě musel probudit řidič v Náchodě na nádraží.
Žádné komentáře:
Okomentovat