„Tím, čím jsme byli, nejsme již a nebudeme zítra.“
Publius Ovidius Naso
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A tak jsem se rozhodl začít vše na novo..... Především jsem se chtěl změnit já, ať už v chování tak v celkových projevech, stylu života a vzhledu. Zapomenout na své staré já.
A hodně mi k tomu pomohla jedna osoba. Kterou neznám sice tak dlouho, ale viděl jsem v něm něco neobjeveného, něco co toužím poznat a soužít s tím. Jo, byl to ten krásný a osudový den kdy jsem poznal Jirku. Jirka je studentem Gymnázia v Dobrušce, je mu 18 let a povahově je to velmi milý a krotký chlapec. Podle mích dojmu působí slušně, má úžasné vyjadřování, nemá jen venkovní krásu( o které se s ním musím pořád hádat) , ale má i tu vnitřní. V tomto vztahu se cítím lepe jak u předchozího z Jardou. Cítím ten krásny pocit jistoty, lásky k tomu druhému. Přijde mi jako optimista což je dobře, už se těším na krásné požitky z našeho společného života. Zvláštní je to že pří konverzaci s Jirkou mám takový krásny pocit.... Jeho slova mi naplňují srdce tou touhou, mít ho u sebe a nepustit ho už. Snažit se mu dělat život hezký , zpříjemnit mu každou chvilku co budu s ním, vážit si ho. Je to úžasný pocit po dlouhé době být tak krásně zamilovaný. Překvapením pro mne je i to že nejsme daleko od sebe nějakých 20 km ... Co to dneska je.. :)
Jiříku, získal jsi si mé srdíčko, a to se nepovede jen tak někomu. Já by jsem Ti sám to srdíčko klidně dal, protože vím a sám cítím že pro tebe stojí žít.
 |
| Je krásný, ten nevinný pohled :) Co by jsem za to dal, kdyby tu teďka byl se mnou |
 |
| Z profilu krásny pohled na mladého pohledného kluka . Zn.: Nedám vám ho :P |
WHuuuu :) ten je ale krásny :)
OdpovědětVymazat