Člověk může milovat kohokoliv... Osobu, věc nebo také zvířátko. Takto to mám i já. Žiji v jedné symbióze se svojí kočkou, která se jmenuje Šiška. A ona je úžasná. Je jí 9 let, takže se dá říct, že je to starší elegantní dáma, která ví co se sluší a patří a také se o ní může svobodně říct, že se do ničeho nehrne. Proč by taky, kdykoliv cokoliv chce, jsem jí k dispozici. Bydlíme spolu v jednom pokoji ve kterém vlastní stolek, na kterém má deku, kde se může spokojeně usadit, kdykoliv si jenom přeje... A když to uvedu na pravou míru, vlastně celý pokoj patří jí. Nejsou zde žádná pravidla, která by musela dodržovat. Když dělám práci na notebooku tak usoudí, že je vhodná chvíle na to, usadit se na klávesnici a za žádnou cenu se z ní nepohnout. Umí dokonce žárlit a stačí k tomu málo... Třeba jen to, že chci nakrmit Evžena a už okolo toho dělá haló, proč se věnuji jemu, když zrovna v pokoji je ona a vyžaduje si mojí pozornost. Já jí rád dávám veškerý svůj volný čas, protože mi to vrátí svým hrubým vrněním a svojí něžnou láskou, kterou mi dokazuje svojí neustálou společností. Sama si umí říct co chce a co ne. Nemá ráda spěch a nové věci. Je to takový malý usedlík, který považuje za největší nepřátele vysavač a návštěvy.
 |
| V myšlenkovém stavu |
 |
| Spokojený miminko |
 |
| Kam koukám, nevím sama |
 |
| Copak se to venku jenom děje? |
 |
| Náročný den zakončím důležitým spánkem. ANO! |
