Z Honzíkem jsme se rozhodli, že zahájíme takový ,, deník" , který bude vycházet nepravidelně..
Teda alespoň z jeho strany. Jelikož jsme oba nastoupili do nových škol v Hradci Králové ( každý na jinou).
Budeme Vám společně psát různorodé příběhy, úryvky a všechny možné kraviny co se odehráli.
Já osobně jsem neskutečně moc rád, že byl Honzík od té laskavosti a zapojil se do rozvoje mého blogu ..
První den střední škole, ráno bylo krásné probuzení, hned jak zazvonil budík jsem vstal a šel jsem vzbudit Mišáka, když jsem otevřel dveře k němu do pokoje, který je hned vedle mého pokoje. Ještě miminko spinkalo a bylo trošku překvapené že jsem se tam objevil, krásně jsem se k němu přitulil a ještě jsme 5 minutek leželi, potom Miškovi zazvonil budík a museli jsme vstávat netěšil jsem se taťka nás čekal v 6:45 před domem v autě, jeli jsme do Jaroměře na nádraží, vlak nám jel v 7:01.. Už cesta byla hrozná, všude lidi kterým se rád vyhýbám, byl jsem moc rád že semnou byl Mišáček můj ❤️ cesta MHD byla taky drsná, Miškovi jel hned když jsme vystoupily z vlaku tak jsem ho doprovodil a rozloučili jsme se, musel být ve škole na 8 hodinu. Já až na 9 tak jsem počkal až odjedou plné autobusy a počkal na prázdnější, zašel jsem si zatím do kočičí kavárny aby jsem se trošku uklidnil je to tady vážně nádherné, ale moc jsem se neuklidnil chtěl jsem to mít už za sebou krásně jsem si tu pohrál s kočičkami byla to super, byly tu dvě moc milé paní tak jsme si popovídali o kočičkách i s majitelem, bylo to hezké už se moc těším až to bude zamnou a budu se svojí Mišičkou . Po kavárně přišla na řadu škola, bál jsem se, byl jsem vystresovaný, ale musel jsem tam jít přišel jsem k hlavnímu vchodu, pár lidí tam už stálo, tak jsem se k nim připojil, potom nás školník pustil dovnitř, šel jsem po schodech nahoru a opět nevěděl kam dál. Najednou jsem zaslechl název mého oboru, tak jsem šel tam, kde jsem se zeptal jedné z učitelek, řekla mi že tady je má třída, tak jsem vešel dovnitř, kde už samozřejmě všichni byly i náš třídní učitel bylo to hodně trapné jinak celkový den byl docela dlouhý byly jsme tam do pul 12. Před školou na mě čekal celý netrpělivý Míša poté jsme zamířili na nádraží a jeli směr Jaroměř kde nás mamča vyzvedla a jeli jsme na oběd potom jsme jeli autobusem domů
Honzíík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dnešní den byl neskutečně zajímavý. Měl jsem dvakrát své ,,poprvé"
- Přestěhoval jsem se ke svému příteli, který byl tak ochotný a postavil mi krásny pokoj, kde jsem měl tu čest poprvé spát ve své posteli
- Poprvé jsem byl dnes po dlouhé době jako školák ve škole, a že to byl zajímavý pocit.
Nu nic, vraťme se k ránu, měl jsem nastavený budík na 6.05.
Jenomže.... čekalo mě úchvatné překvapení, když mě přišla moje drahá polovička probudit, něžným polibkem a společným mazlením v postýlce. Co více jsem si mohl jen přát. To se člověku ani z té postýlky potom nechce. Nebylo to jediné překvapení, které mě po ránu čekalo. Následovala dobrá snídaně a nesmím také zapomenout na to, když mi Honzík udělal výbornou svačinku na den.
Rozloučili jsme se s maminkou a tatínek nás odvezl do Jaroměře na nádraží.
Vlak jsme s přehledem stíhali. Jediný špatný pocit, který jsem měl bylo asi to, že jsem se bál zpoždění vlaku. Nakonec jsme jeli do Hradce což byl asi největší shon, kdy jsme v 7.27 dorazili do Hradce na nádraží a v 7.30 mi už jela hromadná doprava. Stíhal jsem naštěstí. Ale byl přecpaný.
Takže až na Pouchov jsem musel stát. To mi zrovna tak moc nevadilo ale spíš to, že se na mě všichni tlačili. Neodborně by jsem to nazval jako ,, hradecký hromadný sex " ...
Vystoupil jsem u školy, nepociťoval jsem žádný důvod k tomu, aby jsem se nějako stresoval.
Našel jsem konečně třídu číslo 205 která pro náš obor dostala název N1.
Už tam pár lidí bylo.. Můj první názor na tento začínající snad kolektiv byl smíšený, někteří mi přišli jako hodný lidi, který budou do budoucna na pohodu. A některý zase jako takový ne moc dobrý když to napíšu slušně. Ostatně, opak může být pravdou. A to je otázka do budoucna.
Poté přišel náš nový třídní učitel. Od pohledu vypadal jako mladý chlap, se smyslem pro humor. Zároveň jako člověk co si drží určitý odstup. Nabídl nám se vším pomoc. Během 45 minut jsme vše měli z krku a já se radoval, že první den je konečně za mnou.
Následná cesta vedla na dopravní podnik pro MHD.
Kde jsem se s tou ,, milou " paní lehce pohádal.
Jeden z nás byl za blbce ale já si to nepřipouštím a jí se to do očí říct nechtěl.
Jako každou návštěvu města jsem neodolal a zašel do kočičí kavárny, kde jsem si odpočinul a čekal na Honzíka, který byl stále ve škole... ( Asi se mu nechtělo domů) 
Když jsme se sešli a to měl ještě zpoždění, museli jsme do Atria, kde jsem mírným klusem došel na onu místnost.
Na závěr tohoto dne jsme už jeli do Jaroměře, kde nás maminka vyzvedla a jeli jsme spolu na oběd .
Dannyx
