Replay v Pardubicích

Tentokrát jsem v Pardubicích nebyl jen s Jiříkem, společnost nám taky dělal Fífa.
První den už byl hezký, když mě Jiřík přivítal na nádraží a ihned jsme šli do MANGALOO dát si fresh hrušku. Poté jsme se vydali k Jiříkově babičce se kterou jsem si myslím padl do oka. Je těžké rozepsat co vše jsme tam dělali a myslím že by jsem to psal taky pěkně dlouho takže to trochu zaokrouhlím.
S Jiříkem i Fifou jsme se každý večer koukali na filmy, chodili po městě nebo navštěvovali McDonald.
 Jiřík mě vzal také do Aquaparku, kde jsme se dokázali krásně vyblbnout navštívili jsme i několikrát kino, pravidelné osvěžení probíhalo opět v MANGALOO,  po dlouhé době návštěva v Hudební Kavárně  LIVE kde jsem v lehce podnapilém stavu překousl těžkou překážku a nechal jsem Jiříkovi na přání zahrát One Direction nakonec jsem se i přetáhl a začal na ně tancovat. I přes nějaké večerní hádky a neshody jsem si to velmi moc užil. A ten krásný pocit vedle něj usínat a ráno se probouzet ještě dříve a vidět jak můj ňuňínek hajá. Jak sladce spinká očička má zavřené. Je to můj šmudla a i přes to že se poslední dobou jen často hádáme máme asi nějakou krizi. I přes to že si často říkáme dost hnusné věci...

I PŘES TO TĚ JIŘÍKU NEUVĚŘITELNĚ

                      

        A SE VŠÍ RADOSTÍ BY JSEM ZA TEBE                             POLOŽIL SVŮJ 

                                             

                KTERÝ PATŘÍ JEN A JEN 

                                

Tady spinká moje sluníčko ♥

Recenze k filmu : Já padouch 2, Wolwerine 3D

Za dobu co jsem byl s Jiříkem a Fífou v Pardubicích, tak jsme stíhali jít spolu 2x do kina.

WOLVERINE

                               

Český název: Wolverine 
Originální název: The Wolverine
Česká premiéra: 25. července 2013 (před 5 dny)
Světová premiéra: 24. července 2013 (před 6 dny)
Natočeno: USA 2013

Já osobně jsem X-mena vždy zbožňoval a co se týče Wolverina v podání Hugha Jackmana. Ta role mu prostě sedí. Wolverina velmi obdivuji, postava, která žije věčně, má krásné ostré drápy. 

Děj filmu byl zvláštní, takový minulý začátek,který vlastně ukazuje začátek příběhu celého filmu a dává tomu i pochopení. Děj filmu nás zavede do Japonska kde se odehrává velká část filmu. 

Scénář je sepsán hezky pro mě jako sledovatele předchozích filmu X man a Original Wolverine je to další doplněk k filmu o který jsem se obohatil. Je zde mnoho napínavých scén například když Logan přijde o svou schopnost sebeuzdravení. Tento akční snímek se povedl, krásné bojové zápletky tomu dali to svoje. Logan má pořád svůj šarm a na jeho roli se to projeví v každém filmu dost. Nechyběli ani 3D efekty... 

MOJE HODNOCENÍ :  98 % 

Já padouch 2 

Český název: Já padouch 2 
Originální název: Despicable Me 2
Česká premiéra: 4. července 2013 (před 26 dny)
Světová premiéra: 27. června 2013 (před 33 dny)
Natočeno: USA 2013

Animovaná komedie, těšil jsem se na to už jen proto, že i první díl mě dokázal rozesmát a pokračování jsem jen silně uvítal. Gru což je hlavní hrdina tohoto filmu se přemístil ze svého padoušského života do klidného rodinného světa. Má 3 děti, všechno holky a s láskou o ně pečuje. 

Mě opět zaujali ty krásný mimoňové kterým se prostě musím smát. Celkové provedení tohoto filmu se mi líbilo a dělá to na mě velký dojem i přes to, že animované filmy moc rád nemám. 

Doporučují film vidět. Stoji to za to!
 

Celý děj naleznete ZDE 

Moje hodnocení: 85% 

Z Jíříkem do velkoměsta

18. července

Ano v tento den to bylo poprvé a to v hodně směrech.

POPRVÉ co jsem byl u Jiříkovi babičky v Pardubicích

POPRVÉ co jsem z Jiříkem byl v Pardubicích

POPRVÉ co jsem se setkal z jeho sestřenicí Lídou

POPRVÉ co jsem z Jiříkem jel v autě a on řídil 

POPRVÉ co jsem z Jiříkem byl v Praze

Opravdu bylo toho hodně. Jiříkova babička je milá, hezky mě tam přivítala a hned jsem dostal výbornou večeři. Naše večery jsme trávili u filmů a veselé pohodě, když jsme spolu leželi v jedné postýlce. 

Následující ráno jsme se vypravili vlakem do Prahy, kde jsem navštívil Jiříkovou budoucí vysokou školu. Prošli jsme si spolu památky tohoto města. 

Byl to hezký zážitek na který se jen tak nezapomíná.

Akorád vybírání vlaku na zpáteční cestu byla s Jiříkem hrůza.

Je to takové vybírání jako když si holka vybírá oblečení.

 Pojedeme tímhle a nebo tamtím ten je lepší atd atd.. 

Jo veselý s ním, s Lídou jsme se museli jen smát když jsme to viděli. 

Vrátili jsme se do Pardubic, kde jsme chvíli byli venku a čekali na příchod babičky, která pro nás měla připravenou večeři.

Po večeři jsme si sbalili věci a Jiřík jakožto řidič mě dovezl domů. 

Za volantem mu to jde, rád ho znervozňuji. Tak snad se mi to i dařilo. 

Já děkuji tobě i Lídě, že jsme mě vzali mezi sebe a snad jsme si užili hezké dva dny. 

Víkend v Brně

Po dlouhém vztahu nastal čas, kdy si můj bratr a moje již švagrová řekli ano.
Tak jsem se vydal na víkendovou návštěvu do Rosic u Brna.
Cesta vlakem byla hrůza protože jsem musel z Pardubic do Brna stát.
Když jsem dorazil do Brna kde na mě čekala Lea( moje švagrová) byl jsem rád že vidím konečně známou tvář. Nasedli jsme do auta a jeli jsme pro Jirku do práce. Poté jsme jeli už domů.
Jsem rád že jsem po roce viděl Adamka, už z něj vyrostl čertík malej, takže bude asi po tatínkovi zlobivý.
Tento víkend byl příjemnou relaxací a odpočinkem. Slavilo se, užívalo a já byl rád že jsem opět z části rodiny se kterou se málo kdy vidím.

                                                                 Děkuji za prima víkend

Práce na Hrádku & House party u Káti

Den začal velmi hezky ráno jsem cestoval na Nový Hrádek za Jiříkem.
Hned co jsem tam přijel bylo mi oznámeno, že půjdeme pracovat. Lépe řečeno kopat díru na veřejné osvětlení. Ani mi to nějak nevadilo. Konečně jsem měl možnost také vidět Jirku v pracovním obleku a vidět také jaký asi je na manuální práci. Ještě, že jsem měl náhradní oblečení. I tak mé krásné botky dostali zabrat a trochu se poničili. Nejdříve jsem spolu pracoval s Fífou, což je Jiříkův mladší bratr. Jeho styl práce byl dobrý. Rychlostně jsme si vyhovovali já kopal, on odhrabával.. Měl jsem konečně také šanci se s ním více seznámit a prohodit pár slov. Jiřík se neuráčil zatím přijet tak jsme šli na dopolední pauzu. Stavili jsme se doma kam také časem došel Jiřík. Po domluvě z maminkou co bude k obědu jsme šli zpět a opět jsme se dali do práce. Byli jsme na to tři takže by se dalo říct že to půjde rychleji ale tempo mě přišlo pořád stejné. Zjistil jsem, že Jiřík asi bohužel na ruční práci není moc založený jako já....  
Ale to nevadí. Jsou to takové opaky. Jiřík používá hlavu a já spíše ruce.
K dvanácté hodině jsme se přesunuli domů kde jsme udělali oběd.
První ryba kterou jsem úspěšně udělal.. Ale bohužel zklamání je to, že já ryby nejím, což jsem řekl trochu pozdě. I tak jsem jí snědl a byla celkem dobrá. Když jsem odjížděl směr Nové Město, odnesl jsem si také památku na dnešní práci na Hrádku :

I tak Fífovi a Jiříkovi děkuji za fajn den a za perfektní spolupráci. 

Cesta má jak jsem již zmínil pokračovala směr Nové Město za Míšou, se kterým jsme měli jet do Jaroměře k mé kamarádce Kátě na party. I s Míšou jsme měli své poprvé a bylo to hezké. Ano poprvé jsem jel na motorce s Míšou a to až do Jaroměře. Naše cesta začala v Jaroměří v restauraci  U Koule, kde nám po nějakém čase dělala společnost i Káťa. Tento den a návštěva restaurace  měla asi jednoslovní závěr : ČÍŠNÍK.. To byla zase akce. Poté jsme se vydali ke Kátě domů, kde poté přišli i ostatní. My z Míšou jsme moc nepili a usrkávali jsme si jen rum s kolou. Stala se zde i menší nehoda. To je tak když někomu půjčíte mikinu a ona vám jí jaksi zašpiní. Díky Míšo že jsi tam byl a dělal jsi mi společnost. A nakazil mě  klipem PUDI , který jsem si pak musel pouštět doma!  Je to silně nakažlivé takže varuji toho, kdo si to pustí.

Ráno jsme jeli zpět na Vrchoviny, kde měla pokračovat další party za organizace Míši a jeho přátel.  

                                                             

Nikdy jsem si nemyslel že by Míša mohl být tak dobrý organizátor. Já jsem rád že jsem se mohl podílet na spolupráci. I když jsem byl mezi cizíma, Míša se mi věnoval takže jsem se ani moc nenudil. Jo hold, když je někdo pozorný .. Na akci jsem poznal Mykiho se kterým jsem byl ochoten porušit své hranice a čest a zpíval jsem Justina... Akce trvala až do rána a já si jí užíval naplno. Potkal jsem i některé známe, ve své opilosti jsem projevil i některé pohyby které jsem poté nazýval tancem. K ránu nás Míša odvezl k sobě domů a já si konečně mohl jít lehnout a odpočnout si po tak namáhavém večeru. Ještě musím upozornit, že Míšova mamka umí vítečně vařit. Děkuji moc, že jsi mě vzal sebou, jsem ti za to vděčný a rád jsem poznal tvojí rodinku 

Slučka bývalé třídy 30.6

Přesně po roce, jsme se rozhodli, že by jsme mohli třídu dát opět do kupy, sejít se a vesele se pobavit.
Tušil jsem, že z 36 lidí přijde jen opravdové minimum, tak jsem navrhl (aby se proplatil nájem a bylo nás dost), že si každý může přizvat kamaráda, přítelkyni či přítele. Já jsem si sebou vzal Jiříka, kterému se tam vůbec nechtělo, ale nakonec jsem jej přemluvil a šli jsme tam spolu. Byl jsem rád, že vidím po dlouhé době lidi, které jsem od základky neviděl. A také lidi které vídám častěji. Sešlo se nás tam cca 15 i tak myslím že jsme si to všichni užili. Teda až na Jiříka, který upřednostnil hraní na mobilu. Já děkuji lidem, který si ho všímali a věnovali mu pozornost. Po desáté hodině jsem si tak nějak začal všímat, že Jiříkovi by se nejraději šlo už domů, tak jsem se mu ve svém více opilém stavu přizpůsobil a šli jsme vesele směr Hořenice k mému otci kde jsme měli spát. Cesta byla dlouhá a doprovázet mě v mém stavu... Jiříku, vůbec ti nezávidím.
Prošli jsme se krásnou částí města.. Okolo Ostrova, kde jsme se byli podívat na již bývalí most a nakonec velké překvapení z ježka, který se mnou nenavazoval komunikaci. Největší asi fail přišel když jsme přišli domů, šli jsme si lehnout a Jiřík dostal alergickou reakci na péřovou deku a polštář. Chudáček mi tam pšíkal. Bylo mě ho líto, tak jsem i přes svojí únavu zůstal s Jiříkem vzhůru a byl jsem mu na blízku.

Brzo ráno jsme se vydali na snídaní směr Tesco kde jsme zakousli čerstvé pečivo a já si dal růžové donuty.
                                                                      
Následovala cesta směr nádraží, kde jsem byl Jiříka doprovodit a pak jsem zůstal v Jaroměři.
Veselým krokem jsem šel směr ZŠ Ostrov, kde jsem pomáhal Pavlovi stěhovat kabinet.
Domů jsem si odnesl krásné věci v podobě nového trika, kraťasů, fotbalového dresu pro synovce a velké samolepky. Pavel byl tak hodný že nás za pomoc a spolupráci pozval na oběd.

Jo vcelku fajn den. Já moc děkuji třídě, že jsme byli schopný se sejít, že jsme si to i užili... A děkuji především Jiříkovi že toto všechno byl schopný strpět. Jsi moje zlato.